Po dlouhé době jsem se rozhodla, poté, co jsem se dlouho rozhodovala a pozorovala lidi, sepsat svoje postřehy a impulzy k zamyšlení k tomuto tématu. Vím, že nemám nárok na absolutní pravdu, ale pod svá pozorování, zkušenosti a závěry se mohu podepsat. Samozřejmě vždy záleží na konkrétním člověku a lektořina je podle mého názoru velká alchymie, takže nelze zevšeobecňovat.
K tomuto článku mě inspirovala Kamila Linková, lektorka češtiny pro cizince a angličtiny https://kamilaofprague.wordpress.com.
Hned na začátku bych chtěla vzdát hold svým přátelům, kteří jsou rodilými mluvčími a navíc znají češtinu, takže bych je tímto článkem nechtěla naštvat, není namířen proti vám. Tím myslím hlavně Krystynu Berki, lektorku polštiny www.krystynaberki.com a svého kolegu a kamaráda Christopha Mauerera, univerzitního lektora německé literatury a překladu, průvodce, jazykového animátora a aktivistu za česko-(bavorské)německé sblížení.
Je mi jasné, že článek může znít jako apologetika a obhajování mé vlastní pozice (asi nikdy nebudu učit jako rodilá mluvčí češtiny, češtinu pro cizince a jiný mateřský jazyk nemám), ale takto to není myšleno.
Já sama jsem měla v každém jazyce, který jsem se učila jako učitele a lektory rodilé a nerodilé a nemůžu říct, že rodilé mluvčí na univerzitách, zvláště v Izraeli nebyly lepší volbou. Je možné, že to tehdy bylo dáno systémem, ve kterému byly nuceny učit, ale často mi přišly svými postupy spíše konzervativní a jediná jejich výhoda byla, že byly rodilé mluvčí, což ale nevyvážilo pedagogické, didaktické a komunikační nedostatky. Mnohem více mi dala zkušená česká lektorka, která v Izraeli žila, a znala i mluvený jazyk.
Rodilý mluvčí, který nežil v zahraničí a není polyglot, se hůře dokáže vcítit do studenta, který je právě vsazen do situace, kdy se musí vypořádat s novým prostředím. Rodilí mluvčí, kteří žijí v zahraničí tomuto jsou vystaveni permanentně, takže to chápou, ale ti, kteří necestovali, toto pochopí jen těžko. Navíc, pokud neznají mateřský jazyk ani v náznacích mateřský jazyk svých studujících, nebudou schopni rychle vyhmátnout chyby, které se u studujících často opakují. V tomto mají výhodu lektoři a lektorky všech jazyků, pokud znají i další jazyky.
Hlavně jazykově neškolení vyučující rodilí mluvčí se nevyznají ve struktuře svého mateřského jazyka, tudíž ho později nedokážou předat svým studujícím. Když jsem žila v Rakousku a učila jako nerodilá mluvčí němčinu cizince, často se mě kolegyně a kolegové rodilí mluvčí ptali, jak mají přiblížit určitý gramatický jev. Jako vystudovaná germanistka jsem to věděla, protože jsem se ten jev musela kdysi také naučit. Navíc ho umím vysvětlit velice jednoduše pouze v němčině.
Za dobu svého studia germanistiky jsem si všimla, že naši DAAD lektoři němčiny měli jako rodilí mluvčí tendenci se nad nás dost povyšovat, zvlášť nad ty, kteří ještě neuměli tak dobře německy. Bohužel ale ve vyšších ročnících mohou mít studující tím, jak cestují po německy mluvících zemích mnohdy stejný nebo větší rozhled ve speciálních odvětvích reálií než samotný lektor, který také pochází z určité oblasti a není kovaný ve všech německy mluvících regionech a oblastech. Když potom porovnám vyučujícího rodilého mluvčího a nerodilého mluvčího, který žil v zahraničí, nemusí se jejich znalosti o regionu příliš lišit. Každý je prostě expert na něco jiného, což se nerodilým mluvčím moc nepřiznává.
Zatímco se stále tvrdí, že rodilý mluvčí je v jazyce náš ideál, já tento koncept beru s rezervou, protože ani rodilý mluvčí nemluví vždy dokonale a rodilí mluvčí velkých jazyků mohou ještě mluvit různými dialekty a používat regionalismy. Jestliže učí nerodilá vyučující jazyk, má ho vystudovaný a žila v zahraničí a používá idiomatický jazyk, může posloužit jako vzor toho, že se jazyk mohu naučit také. Je to velká dodatečná motivace.
Budu ráda za vaše názory k tomuto tématu. Je mi jasné, že je to citlivé a třaskavé téma, ale dovoluji si ho uveřejnit.
Vaše Simona
online lektorka němčiny a hebrejštiny
Comments